Jak začali v jedné škole řešit pozdní příchody žáků popisuje jedna z učitelek:
Už dlouho bojujeme s ostatními kolegy s nešvarem jakým jsou pozdní příchody žáků do hodin. Jsem třídní učitelkou šesťáků a u těchto odrůstajících dětí již poznámky příliš nezabírají. Jedna známá mi poradila, ať ve své třídě zavedu pokuty za pozdní příchody (tzn. za každou zpožděnou minutu bych vybírala korunu). Z takto vybraných peněz bych pak na konci školního roku koupila pro celou třídu nějaké sladkosti. Je toto elegantní řešení právně možné? Musím vyžadovat souhlas rodičů s tímto vybíráním pokut? Jak jsou vymahatelné tyto pokuty?
Toto navýsost zajímavé řešení pozdních příchodů na základní škole, má bohužel několik právních nedostatků. Jedním z nich je, že sankci - pokuta od třídního či jakéhokoliv jiného učitele náš právní řád nezná. Pokutu může udělovat jen právními předpisy určený orgán. V tomto případě by se tedy nemohlo jednat o pokutu, ale o jakousi „dobrovolnou sankci,“ na kterou by žák dobrovolně přistoupil (asi ve smyslu, přišel jsem pozdě do výuky a tudíž přispěji na charitu). Je však těžko představitelné, že by na tento dobrovolný systém někdo ze školáků přistoupil resp. aby se mu dobrovolně podřídila celá třída. U menších dětí by byl nutný souhlas rodičů (zákonných zástupců), protože jinak by u těchto malých děti tento souhlas nemusel odpovídat jejich rozumovým schopnostem.
Další otázkou je vymahatelnost těchto „dobrovolných sankcí“. Učitel by musel zaručit efektivní výběr těchto peněz, aby nedocházelo k odrazení ostatních školáků. Pokud by s tím souhlasili rodiče, mohl by peníze vybírat od nich, což je ovšem málo pravděpodobné. Za v podstatě nereálné je vymáhání této „dobrovolné sankce“ u soudu, protože příslušný soudní orgán by mohl zamítnout žalobu pro její nízkou opodstatněnost (tzv. bagatelnost), jedině kdyby tento nárok narostl do několika set či spíše tisícikorunových částek. Jiným aspektem soudního vymáhání je jeho zdlouhavost, kdy by hrozilo, že žalovaný školák by již dávno základní školu absolvoval.
