V souvislosti s probíhající mediální kampaní bych rád každého ujistil, že žádného z těch, jejichž jména padla v souvislosti s případem Berka, jsem osobně neznal, ani s nimi nikterak nekomunikoval. Proti některým z nich jsem podal kárné návrhy pro porušení autorských práv a postavil je mimo službu. Informaci o dopravní nehodě soudce Sováka Ministerstvu spravedlnosti nikdo nesdělil. Dozvěděl jsem se o ní z deníku Dnes a z České televize 21.června 2004. Dosud nevím, kdy k ní došlo.
Demisi z funkce ministra spravedlnosti jsem napsal a datoval dnem 27.května 2004, premiéra jsem o ní téhož dne telefonicky informoval a pak mu ji dne 29.května 2004 osobně odevzdal. Souhlasil jsem s tím, že bude oznámena a přijata do 15.června 2004. Svou rezignaci jsem mediím nikdy neoznamoval a nepátral jsem po tom, kdo a kdy to učinil. Důvodem rezignace byla obava, že snížení platů soudců a státních zástupců v porovnání roku 2003 a 2005 o ročních v průměru asi 50.000,- Kč povede k destabilizaci justice a k neblahému zápolení moci soudní s mocí výkonnou. Kampaň, která se teď vede, mé obavy potvrzuje.
Je-li pravda, že mé telefony byly v době výkonu mé ministerské funkce odposlouchávány, tak mě to nijak zvlášť neruší. Nemám nic, co bych potřeboval tajit. Veřejnost by však asi zajímalo, kdo odposlechy ústavních činitelů v České republice nařizuje či povoluje a kdo o ně žádá. Zajímavé téma pro investigativní žurnalistiku a její „důvěryhodné zdroje“ informací.
Jsem pro účinné, rychlé a profesionální vyšetření všech podezření z trestných činů, jsem pro respektování presumpce neviny, ochranu práv osobnosti a poctivé informování veřejnosti. Nejsem pro temné náznaky a skryté výhrůžky, ani pro zavádějící mediální kampaně.
